Josef Hoffmann

a současný světový design nábytku v Rakousku

29.1.1998 - 15.3.1998

Dům u Černé Matky Boží, Celetná ul. 34, Praha 1 Staré Město

Josef Hoffmann se narodil na Moravě - ke které si po celý život zachoval vřelý vztah - v roce 1870 v Brtnici u Jihlavy. Ve Vídni studoval u Hasenauera a Otto Wagnera. Stejně jako Adolf Loos a Josef Maria Olbrich si Josef Hoffmann dobyl světové uznání ve Vídni. V Čechách a zejména na Moravě však realizoval některé ze svých důležitějších architektonických projektů. Zajímal ho jak funkční tvar, tak i rozmanitost a hra s dekorativními prvky a ornamentem. Ve Vídni vyučoval, byl členem Secese a s K. Moserem založil Wiener Werkstätten. Pro Hoffmannovu architektonickou a designérskou práci byla určující koncepce obsáhlého návrhářského díla nejvyšší kvality. Jeho hlavní práce, Stocletův palác, ovšem vznikla v letech 1905 - 1911 v Bruselu a byla nadšeně oslavována současníky. Idea "gesamtkunstwerku" vedla Josefa Hoffmanna k návrhům zařizovacích předmětů z kovu, kůže, textilu, skla, z nichž mnohé se staly klasickými.

Teritoriální jednota Čech, Moravy a Rakouska před rozpadem habsburské monarchie byla živnou půdou pro významné kulturní počiny a mnohé společné umělecké rysy. Nicméně v Praze Hoffmann zatím téměř nevystavoval. Tato prezentace by tedy měla připomenout i důležitý aspekt společných kulturních dějin střední Evropy. Shlédnout lze originální kusy nábytku, originální užitkové předměty, textilní návrhy a kresby (zápůjčky z Muzea užitého umění ve Vídni a od soukromých sběratelů). Návštěvník může nahlédnout do pole napětí mezi prvotní ideou, návrhem a hotovým originálem. Charakteristické čisté tvary Hoffmannova designu, realisované ve Wiener Werkstätten v duchu jejich řemeslné tradice, se rekonstruují dodnes, a to zásluhou rakouského podniku Franz Wittmann Möbelwerkstätten, který na základě autorizace Hoffmannovou nadací vyrábí nábytek podle původních projektů tohoto velkého architekta. Některé z takových "neo-originálů" jsou zastoupeny v té části výstavy, která je věnována sedacímu nábytku.

Josef Hoffmann v mnoha svých pracích překročil práh k moderně v oblasti designu, takže mají platnost i v dnešním kontextu. Jeho návrhy mohou stejně jako díla vůdčích designérů současnosti existovat i mimo uzavřené stylové souvislosti, vycházíme-li z toho, že zdařilý tvar, velká kvalita materiálu a řemeslného zpracování se vždy hodí k objektům z jiných kultur, epoch a stylových představ. Koncepce výstavy je proto završena v Hoffmannovské tradici přechodem k současnému světovému designu nábytku tak, jak je to realisováno právě v jeho Vídni. Práce takových designérů, jako jsou Paolo Piva, Toshiyuki Kita, Matero Thun, Andreas Wettstein, Adolf Krischanitz nebo Heinz Hollein dokládají, že oba rozhodující kroky, totiž umělecky a koncepčně domyšlený návrh a perfektní provedení, skutečně nepodléhají časovému faktoru, ale jsou estetickým výrazem individuální tvůrčí vůle designéra a umělce, zcela v duchu Josefa Hoffmanna.