Krátký film dětem

Výstava Krátký film dětem
Sen noci svatojánské

Karel Zeman<br />
Cesta do pravěku
Karel Zeman
Cesta do pravěku

Miloš Macourek, Adolf Born<br />
a Jaroslav Doubrava<br />
O utrženém sluchátku
Miloš Macourek, Adolf Born
a Jaroslav Doubrava
O utrženém sluchátku

Lubomír Beneš<br />
Kuťáci
Lubomír Beneš
Kuťáci

10.12.1997 - 15.2.1998

Husova ul. 19 - 21, Praha 1 Staré Město

Jen málokterá oblast českého umění si za svou nedlouhou historii vydobyla ve světě tolik uznání a obdivu jako animovaný film. U jeho zrodu stáli tři geniální tvůrci - Jiří Trnka, Karel Zeman a Hermína Týrlová. Díky jejich osobitému vkladu se český animovaný film od počátku vyznačoval vynalézavostí forem, mnohotvárností a originalitou individuálních rukopisů, stejně jako žánrovou pestrostí a kvalitou literárních předloh. Ke specifickým znakům českého animovaného filmu vždy patřila jeho vysoká výtvarná úroveň. Tu zajišťovala úzká vazba na volné i užité výtvarné umění. Animovaný film se mnohokrát obracel ke klasikům české ilustrace. Připomeňme mimo jiné využití kreseb Josefa Čapka či Josefa Lady ve filmech Eduarda Hofmana a Josefa Klugeho. Na vzniku řady filmů se přímo podíleli mnozí vynikající malíři a kreslíři, jako například Kamil Lhoták, František Tichý, Zdenek Seydl a Adolf Hoffmeister, který se rovněž ujal vedení speciálního ateliéru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Po Adolfu Hoffmeisterovi jej převzal na konci šedesátých let Miloslav Jágr, po něm pak od roku 1993 Jiří Barta.

Český animovaný film procházel od svých experimentálních počátků v předválečném období a od doby svého skutečného zrodu v letech čtyřicátých v průběhu své historie složitými vývojovými proměnami. Za války se v Ateliéru filmového triku ve Štěpánské ulici č.33 sešli při realizaci prvního českého týmového díla mladí tvůrci, s jejichž jmény jsou spojeny další osudy české školy animovaného filmu. Na námětu, scénáři, výtvarných návrzích, režii a animaci kresleného filmu Svatba v korálovém moři se vedle dalších spoluautorů podíleli Jiří Brdečka, Jaroslav Kándl, Eduard Hofman, Břetislav Pojar, Václav Bedřich, Stanislav Látal, Jaroslav Doubrava a Josef Kluge. Hned v květnu 1945 se tito mladí umělci přihlásili k znárodnění kinematografie. Do čela studia Bratři v triku povolali uznávanou autoritu Jiřího Trnku. V roce 1948 se pak studio rozděluje, Trnka sám zakládá Studio loutkového filmu. Souběžně se ve čtyřicátých letech rozbíhají první objevitelské práce v druhém centru animovaného filmu ve Zlíně. Hermína Týrlová zde natáčí již za války slavného Ferdu Mravence podle oblíbené dětské knihy Ondřeje Sekory. V roce 1943 přichází do Zlína další ze zakladatelů českého animovaného filmu Karel Zeman, který spolupracuje s Hermínou Týrlovou na filmu Vánoční sen.

V dějinách českého loutkového a kresleného filmu se střídají období rozkvětu i útlumu. K těm nejšťastnějším kapitolám patří nepochybně období od konce padesátých do konce let šedesátých. Právě v této době vrcholí dílo zakladatelů, ale i jejich následovníků a nových experimentátorů. Největších úspěchů dosahuje Břetislav Pojar, zejména ve spolupráci s výtvarníkem Miroslavem Štěpánkem, Josef Kluge, Jiří Brdečka a Václav Bedřich. V šedesátých letech také nastupují noví autoři, kteří vnášejí do filmové tvorby mnoho neotřelých nápadů a postupů, ale i velkých témat. Objevuje se například experimentátor Václav Mergl, ale i další ústřední postava českého animovaného filmu - Jan Švankmajer. V sedmdesátých letech ustoupila mnohá jména ze scény. Rozvíjela se především tvorba pro děti. V této době vznikla většina slavných večerníčkových seriálů. Za všechny uveďme alespoň Boba a Bobka Václava Bedřicha a Vladimíra Jiránka, Maxipsa Fíka Václava Bedřicha a Jiřího Šalamouna a Macha a Šebestovou, aneb Utržené sluchátko Miloše Macourka, Adolfa Borna a Jaroslava Doubravy, ale i řadu večerníčků s náměty Václava Čtvrtka, které navazují na českou literární pohádkářskou tradici. Osmdesátá léta se pak odehrávají především ve jménu nástupu nových osobností. K těm nejvýznamnějším patří Jiří Barta a Pavel Koutský. Plejádu zatím uzavírá Michaela Pavlátová, jejíž třetí film Řeči, řeči, řeči z roku 1992 byl nominován na Oscara.

Nedlouhá historie českého animovaného filmu stihla vytvořit bohatou tradici, která je zárukou dalšího rozvíjení zvláštností české školy. Její podstatnou součástí je tvorba filmů pro děti. Jména jako Jiří Trnka, Karel Zeman, Hermína Týrlová, Zdeněk Miler, Břetislav Pojar, Miroslav Štěpánek, Zdeněk Smetana, Jiří Šalamoun, Adolf Born, Vladimír Jiránek a Jiří Kalousek se stala synonymem pro důvtipnou a výtvarně vyspělou, mravně aktivizující hru pro děti.

Součástí výstavy byly i ukázky z výrobních postupů a videoprojekce dětských filmů z produkce Krátkého Filmu Praha a.s.

pořadatel: České muzeum výtvarných umění v Praze
kurátor: Alena Potůčková, koncepce výstavy: Leon Weigert
katalog: Krátký film dětem

Komentáře

Přidat komentář k výstavě