Jaroslav Šerých

Záznamy úžasu

13.3.2008 - 11.5.2008

Husova ul. 19 - 21, Praha 1 Staré Město

Na české výtvarné scéně se Jaroslav Šerých pohybuje už více než padesát let. Se svými pracemi vstoupil do veřejného povědomí na sklonku 50. let, kdy se stal členem skupiny M 57. V té době končil aspiranturu na AVU v ateliéru profesora Silovského. Za sebou měl speciálku Vladimíra Pukla na téže škole. Už na studiích byl předurčen pro grafickou práci, ale neomezil se pouze na ni. I v posledních letech se ke grafice trvale vrací, soustředí se především na litografii, která vyhovuje jeho kreslířským schopnostem. Kresba vůbec je jeho hlavním výrazovým prostředkem a nejdůležitější součástí jeho tvůrčího procesu.

Není jednoduché určit, která výtvarná disciplína v tvorbě Jaroslava Šerých je tou hlavní, zda jeho ilustrace (ilustroval domácí i světovou literaturu, a to jak pro dospělé, tak pro děti, pro ty pak často příběhy a pohádky z Orientu či Dálného východu), kresby, grafika, malba či práce s kovem.

Pro ilustraci používá Šerých převážně kombinovanou grafickou techniku, v poslední době je to často litografický kámen, na který přímo kreslí štětcem. Od roku 1976 začal odlévat měděné destičky, někdy doplněné emailem. Přesto je stále především malířem, v této podobě se představil ve svém raném díle a malba zůstává doménou jeho díla nadále.

Podstatou jeho usilování je touha postihnout nedělitelnost lásky, která stvořila svět i člověka. S postupem let dospěl k určitým posunům ve své tvorbě, ale nejsou to změny obsahové, docházelo u něj pouze k rozvrstvování, překrývání či k zesilování nebo utlumování výrazu.

Od začátku 60. let začal J. Šerých na svých plátnech používat vrstvení, umělé hmoty – jako podklad, na který maluje, anebo jsou spojeny s plátnem a dávají mu reliéfní podobu. Obrazy z tohoto období jsou prvním dokladem o autorově dozrávání, v němž si vytvořil vlastní nezávislý styl.

Od samého počátku jeho tvorby ale jeho díla vyvolávají pocity harmonie a naděje – základní principy života. Autor sám o své tvorbě říká, že hlubokým záměrem jeho práce je krása obrazu, kterou citlivý divák vnímá, ačkoli třeba zpočátku nebude vědět, o čem obraz hovoří, ale na niž se divák naladí.

Výstava v ČMVU je průřezem jeho malířskou  tvorbou.