Domy v Husově ulici
Husova ul. 19–21
110 00 Praha 1 Staré Město
Na nároží Husovy a Karlovy ulice, důležitých komunikací Starého Města, najdou návštěvníci správní a výstavní centrum Českého muzea výtvarných umění v Praze (dříve Středočeské galerie). Je umístěno ve třech rekonstruovaných měšťanských domech, které patří ke stavebně nejpozoruhodnějším na Královské cestě. Jejich původ sahá až do raného středověku.
Prostřední dům čp. 156/I zvaný U Klíčů, později U Černého hada, poněkud předstupuje z uliční čáry a upoutává pozornost dvěma vysokými štíty. Galerie v něm má hlavní výstavní prostory. Je z celé skupiny nejstarší. Jeho jádrem byl kamenný románský dvorec, postavený už na sklonku 12. století při staré obchodní cestě vedoucí z Pražského hradu k brodu přes Vltavu a na Vyšehrad. Dodnes se z něho zachovala přízemní obytná část. Byla to rozlehlá čtvercová místnost sklenutá čtyřmi poli křížové klenby a pasy na střední sloupek. Pasy dosedají na římsové konzolky. Osvětlovala ji z jihu úzká obdélná okénka s široce rozevřenou špaletou.
dům zvaný U Klíčů, později U Černého hada
Vcházelo se do ní zprvu pravděpodobně půlkruhovým portálkem z přilehlé valeně zaklenuté prostory. Do menších výklenků se vkládaly kahance. Prostor síně je vzácnou ukázkou interiéru románského domu. Nosné zdivo z lomového kamene, patrné při nynějším vstupu po novém schodišti do suterénu, bylo obloženo pravidelnými řádky pečlivě opracovaných opukových kvádříků. Na zachované části klenby jsou viditelné otisky výdřevy, které zůstaly po jejím odstranění v maltě vyteklé ze spár. Celek působí režným zdivem stroze, ale ušlechtile. Výtvarně náročnějším prvkem je pouze sloupek, vyrůstající z patky s nárožními drápky a zakončený krychlovou hlavicí.
V polovině 13. století románský dvorec zanikl. Na jeho ploše vyrostlo několik domů. Byl postaven dům U Klíčů, přibyly vedlejší levý úzký čp. 229/I a prostorný nárožní dům U Zlaté slámy po pravé straně. Vysoká navážka bránící častým povodním způsobila, že někdejší obytná místnost dvorce se stala sklepem domu U Klíčů. Pozdější četné přestavby a úpravy zničily nebo zastřely gotická průčelí zčásti dřevěných nebo hrázděných domů. Jen dekorativní motiv slepých arkád a konstruktivní oblouky z profilovaných červených, výrazně bíle spárovaných cihel jsou doloženy pod omítkou uliční fronty a uvnitř domu U Klíčů. Funkčně zatím nejasný oblouk prostupující dnes až do druhého patra, se uplatňuje jako výrazný prvek velkého výstavního sálu v prvním patře domu.
rohový dům U Zlaté slámy
Průčelí neobyčejně obohatila dvojice impozantních obloučkových štítů, odvozených z benátské renesance. Jsou členěny pilastry zakončenými čtvrt- a půlobloučky. Nanesené drobné římsy je spíše zdůrazňují a neruší jejich vertikalitu. Tyto štíty jsou dnes nejstaršími svého druhu v Praze. Přes nový motiv navazují na tradici gotických štítů a svou odlišností zdůrazňují rozšíření staršího domu. Dodnes plně ovládají průčelí. Úpravy z druhé čtvrtiny 18. století zanechaly zejména lunetové a křížové klenby v přízemí.
Barokní přestavby a klasicistní úpravy poznamenaly také oba sousední domy. Nárožní dům U Zlaté slámy, nesoucí rovněž popisné číslo 156/I, kde jsou nyní kanceláře, se dnes až na gotické sklepy jeví jako výrazná barokní stavba s mansardovou střechou a bohatým průčelím. Neutěšený stav domu trval od 16. století, přestože v předbělohorském období náležel jednomu z nejmajetnějších pražských obchodníků, Tomáši Haberstreitovi. Ještě roku 1726 byl z valné části dřevěný. Jeho průčelí prostupuje ve třech patrech až po korunní římsu vysoký pilastrový řád. Kultivovaná plastická modelace průčelí se projevuje nejen střídáním vzdutých a zalamovaných nadokenních říms. Štuková výzdoba s antikizujícími hlavami a bustami, s maskarony a páskovými motivy hlavic pilastrů i ostění bývalých krámců v přízemí jsou příznačné pro dobu největší stavební aktivity v barokní Praze kolem roku 1730. Vysoká architektonická úroveň fasády napovídá, že je třeba hledat jejího autora v okruhu významných architektů, projektujících tehdejší pražské palácové stavby.
Třetí dům ustupuje mírně z uliční fronty domu U Klíčů. Také on souvisel s raně středověkou zástavbou. Byl zbudován před rokem 1361 na místě uličky, kterou se vjíždělo do vzpomenutého dvorce. O gotickém původu domu vypovídá zejména zadní trakt, v němž byl objeven portálek z vyspárovaných gotických tvarovek, podobný jako v domě U Klíčů. Poslední přestavby domu během 18. století vtiskly ráz hlavnímu průčelí a spojily zadní trakt klasicistní pavlačí, vysazenou na gotické cihlové zdi vedlejšího domu na krakorcích s čabrakami.
Domy, zchátralé exploatací v 19. století a nedostatečnou údržbou za druhé světové války, hrozily sesutím. Proto bylo roku 1957 uliční průčelí domu U Klíčů na dlouhou dobu rozepřeno mohutnou trámovou konstrukcí o zdi protějších domů. Záchranu cenných památek přinesla až rekonstrukce v letech 1965–1973, projektovaná Zdeňkem Křížem a Jiřím Čílou. Stavebně historický průzkum objasnil nejen složitý stavební vývoj, ale objevil výrazné stopy jednotlivých fází. V prvé řadě to byl rozsah románského dvorce a jeho obytných prostor v domě U Klíčů, známých už od roku 1914. Vyproštění obezděného středního sloupku a doplnění kleneb železobetonovou skořepinou klenutou rovněž na dřevěné šalování obnovily jeden z mála zachovaných románských profánních interiérů.
románský sklep s instalací výstavy
skleněných plastik Karen La Monte
Statické narušení budov a stav původních podhledů nedovolily obnovit ztrouchnivělé malované trámové stropy. Uvolněním pozdějších rámových příček se vytvořily světlé výstavní sály s odlehčenými schodišti do patra i suterénu, využitého rovněž jako atraktivní výstavní prostora. Rehabilitace domů přitom respektovala a zhodnotila všechny podstatné stavební části, jako jsou románská síň v suterénu a přilehlý gotický sklep, portály a středověké nosné konstrukce, a vytvořila tak ojedinělé prostředí pro instalaci výtvarného umění.
Skupina domů Českého muzea výtvarných umění (dříve Středočeské galerie) názorně dokládá složitý urbanistický vývoj organismu nejstaršího z pražských měst. Dovoluje postihnout urbanizaci od opevněného, samostatně stojícího románského dvorce k bloku gotických měšťanských domů na hloubkových parcelách. Umožňuje dále sledovat rozmanitý přínos různých slohových vrstev a jejich skladbu v harmonický celek, kterým se vřazují tyto domy do neopakovatelného milieu historické Prahy. Individuální hodnoty každého z nich, ať už jde o dominantu skupiny, štítové průčelí domu U Klíčů a jeho románské podzemí, náročnosti fasády domu U Zlaté slámy i malebnost klasicistní podoby dvorků domů U Klíčů a čp. 229/I, se sčítají do působivé drúzy, která je nenahraditelným protějškem velkolepého Clam-Gallasova paláce. Využití těchto objektů pro galerijní účely, jejich zpřístupnění a obohacování výstavami výtvarných děl ještě umocnily historický význam a místo, které právem zaujímají v dějinách pražské architektury.
text Miloslav Vlk
pohled do výstavních prostor domů v Husově ulici s instalací výstavy
Folklorismy ...