podívejte se, co je nového v Jezuitské koleji

Jezuitska kolej v Kutné Hoře
více...

Historie Jezuitské koleje

Jezuitská kolej
Barborská ulice 51-53
284 01 Kutná Hora

Dne 18. března 1998 bylo České muzeum výtvarných umění v Praze zapsáno do katastru nemovitostí jako vlastník rozsáhlého areálu bývalé Jezuitské koleje v Kutné Hoře. Tím se otevřela cesta k návratu významné památky barokní architektury zpět do života tohoto nádherného města. Nebyl to však úplný začátek nových proměn funkce bývalé Jezuitské koleje. Předání koleje do správy Českého muzea výtvarných umění v Praze Ministerstvem kultury České republiky ovšem předcházela iniciativa města Kutné Hory, na jejíž popud se armáda rozhodla objekty koleje opustit a předat je pro využití k účelům mnohem bližším jejich původnímu poslání.

panoramatický pohled na jezuitskou kolej a chrám sv. Barbory
panoramatický pohled na jezuitskou kolej
a chrám sv. Barbory

Budova Jezuitské koleje v Kutné Hoře byla postavena na exponovaném místě a výrazně se uplatňuje v dálkových pohledech, kde tvoří významnou část charakteristické siluety města. Tato budova je dokladem práce architekta Giovanniho Domenica Orsiho (1633(?) - 1679). Společně s Carlem Luragem (1615 - 1684) a Francescem Carattim (mezi 1615-1620 - 1677) tvoří trojici nejznámějších architektů, kteří působili na našem území v době ranného baroka. G. D. Orsi vynikl především v projektování sakrální architektury a jeho návrhy předznamenávají vrcholně barokní tvorbu.

Stavbu rozlehlé kolejní budovy zahájili jezuité, kteří přišli do Kutné Hory roku 1626 až po více než 40ti letech, v roce 1667. Štuková výzdoba detailů fasády a štuková výzdoba v interiéru budovy jsou dokladem toho, že stavební práce byly zahájeny výstavbou severního křídla. Stavba pokračovala postupně přes hlavní křídlo směrem ke chrámu sv, Barbory a dokončena byla před polovinou 18.stol. středním příčným křídlem s letním refektářem na jehož architektonickém ztvárnění se pravděpodobně podílel i Kilián Ignác Dienzenhofer (1689 - 1751). V tu dobu byla také zbudována patrová spojovací chodba ke kostelu sv. Barbory, dnes již neexistující. Tím získala budova svůj konečný tvar v podobě obráceného písmene “F“. Původní záměr architekta Orsiho, který předpokládal kompozici budovy ve tvaru písmene “E“ nebyl nikdy naplněn.

Podél hlavního průčelí na hraně svahu údolí Vrchlice byla ještě zbudována terasa. Ve druhém desetiletí 18.stol. byla osazena řadou plastik od sochaře jezuity Františka Baughta.

terasa podél jezuitské koleje vedoucí k chrámu sv. Barbory
terasa podél jezuitské koleje
vedoucí k chrámu sv. Barbory

Zrušení jezuitského řádu papežem Klimentem XIV v roce 1773 znamenalo jeho odchod z Kutné Hory a převod koleje do vojenské správy. Její prostory se na víc než 220 let veřejnosti uzavřely. Pro tento nový účel byly budovy upraveny asi v letech 1776-1777. Další rozsáhlejší úpravy jsou zachyceny až v letech 1843 -1844. Nedlouho poté byla snesena vyšší a štíhlejší střední věž narušená povětrnostními vlivy, na jejímž místě je dnes snížená plná atika. Obrys budovy, dynamizovaný třemi vertikálami byl tak zásadním způsobem porušen, zcela proti logice záměru architekta i stavebníků. Pravděpodobně v letech 1856-1858 byly přistaveny v nádvořích okrouhlé věžice. Tehdy byla část bývalé koleje uzpůsobena pro účely vojenského vychovávacího ústavu.

Další stavební úpravy již souvisí s novodobou historií našeho státu. Vojenskému účelu sloužily budovy až do začátku roku 1997 především jako sklady. Cílem rekonstrukce, kterou připravuje ČMVU ve spolupráci s ing. arch. Jiřím Krejčíkem, je maximálně přiblížit jednotlivé objekty Jezuitské koleje z hlediska dispozice a vzhledu autentické podobě z doby, kdy tento komplex vyrůstal.

text Ivan Neumann