Jezuitská kolej
historie, rekonstrukce a využití
Barborská ulice 51-53
284 01 Kutná Hora
Dne 18. března 1998 bylo České muzeum výtvarných umění v Praze zapsáno do katastru nemovitostí jako vlastník rozsáhlého areálu bývalé Jezuitské koleje v Kutné Hoře. Tím se otevřela cesta k návratu významné památky barokní architektury zpět do života tohoto nádherného města. Nebyl to však úplný začátek nových proměn funkce bývalé Jezuitské koleje. Předání koleje do správy Českého muzea výtvarných umění v Praze Ministerstvem kultury České republiky ovšem předcházela iniciativa města Kutné Hory, na jejíž popud se armáda rozhodla objekty koleje opustit a předat je pro využití k účelům mnohem bližším jejich původnímu poslání.
pohled na Jezuitskou kolej a chrám sv. Barbory
Budova Jezuitské koleje v Kutné Hoře byla postavena na exponovaném místě a výrazně se uplatňuje v dálkových pohledech, kde tvoří významnou část charakteristické siluety města. Tato budova je dokladem práce architekta Giovanniho Domenica Orsiho (1633(?) - 1679). Společně s Carlem Luragem (1615 - 1684) a Francescem Carattim (mezi 1615-1620 - 1677) tvoří trojici nejznámějších architektů, kteří působili na našem území v době raného baroka. G. D. Orsi vynikl především v projektování sakrální architektury a jeho návrhy předznamenávají vrcholně barokní tvorbu.
Stavbu rozlehlé kolejní budovy zahájili jezuité, kteří přišli do Kutné Hory roku 1626 až po více než 40 letech, v roce 1667. Štuková výzdoba detailů fasády a štuková výzdoba v interiéru budovy jsou dokladem toho, že stavební práce byly zahájeny výstavbou severního křídla. Stavba pokračovala postupně přes hlavní křídlo směrem ke chrámu sv. Barbory a dokončena byla před polovinou 18. stol. středním příčným křídlem s letním refektářem, na jehož architektonickém ztvárnění se pravděpodobně podílel i Kilián Ignác Dienzenhofer (1689-1751). V tu dobu byla také zbudována patrová spojovací chodba ke kostelu sv. Barbory, dnes již neexistující. Tím získala budova svůj konečný tvar v podobě obráceného písmene F. Původní záměr architekta Orsiho, který předpokládal kompozici budovy ve tvaru písmene E, nebyl nikdy naplněn.
Podél hlavního průčelí na hraně svahu údolí Vrchlice byla ještě zbudována terasa. Ve druhém desetiletí 18. stol. byla osazena řadou plastik od sochaře jezuity Františka Baughta.
pohled na Jezuitskou kolej z Barborské ulice
Zrušení jezuitského řádu papežem Klimentem XIV. v roce 1773 znamenalo jeho odchod z Kutné Hory a převod koleje do vojenské správy. Její prostory se na víc než 220 let veřejnosti uzavřely. Pro tento nový účel byly budovy upraveny asi v letech 1776-1777. Další rozsáhlejší úpravy jsou zachyceny až v letech 1843-1844. Nedlouho poté byla snesena vyšší a štíhlejší střední věž narušená povětrnostními vlivy, na jejímž místě je dnes snížená plná atika. Obrys budovy, dynamizovaný třemi vertikálami, byl tak zásadním způsobem porušen, zcela proti logice záměru architekta i stavebníků. Pravděpodobně v letech 1856-1858 byly přistaveny v nádvořích okrouhlé věžice. Tehdy byla část bývalé koleje uzpůsobena pro účely vojenského výchovného ústavu.
Další stavební úpravy již souvisejí s novodobou historií našeho státu. Vojenskému účelu sloužily budovy až do začátku roku 1997 především jako sklady. Cílem rekonstrukce, kterou připravuje ČMVU ve spolupráci s ing. arch. Jiřím Krejčíkem, je maximálně přiblížit jednotlivé objekty Jezuitské koleje z hlediska dispozice a vzhledu autentické podobě z doby, kdy tento komplex vyrůstal.
České muzeum výtvarných umění v Praze shromáždilo kvalitní a vyrovnanou sbírku českého výtvarného umění 20. století, jejíž exponování je dosud možné pouze při občasných krátkodobých tematických výstavách. Vytvoření stálé souhrnné expozice těchto děl v současných prostorách ČMVU není možné.
Strohé raně barokní, původně církevní interiéry Jezuitské koleje v Kutné Hoře se pro stálou expozici umění 20. století, proponovanou do druhého a třetího podlaží, ukazují jako velmi vhodné. Jejich architektonická kvalita a rozsah ale zároveň vybízejí k vytvoření všestranného kulturního centra integrujícího různé projevy umění. V rekonstruovaných prostorách tak najdou své umístění nejprve zmiňované sbírky českého výtvarného umění 20. století ČMVU v Praze. Pokud se podaří pokračovat v rekonstrukci i další etapou, která by zcela naplnila náš záměr, pak by kompletně revitalizovaný areál Jezuitské koleje nabídl návštěvníkům i expozici o dějinách koleje a působení jezuitů v Kutné Hoře. Rozsáhlý variabilní prostor ve třetím podlaží bude rovněž věnován proměnným výstavám moderního a současného výtvarného umění českého a světového. Zároveň se prostory letního refektáře ve středním příčném křídle koleje stanou vhodným prostředím pro hudbu různých žánrů, divadlo v rozpětí od „tradičního“ až po mezní projevy na hranicích mezi různými druhy umění, pro soudobý tanec, film, ale i pro společenská setkání, semináře, sympozia a tvůrčí dílny. Objekty Jezuitské koleje nabídnou ovšem návštěvníkům i další možnosti trávení volného času. Bude tu muzejní café a bistro pro malé občerstvení s možností posezení v přilehlém nádvoří, prodejna uměleckých upomínkových předmětů i literatury o výtvarném umění. K dispozici bude návštěvníkům i prezenční knihovna shromažďující literaturu o výtvarném umění, čítárna časopisů stejně jako videotéka filmů o umění.
pohled na severní křídlo Jezuitské koleje
z nádvoří
Přilehlé prostory se promění v park volně přístupný veřejnosti, v jehož horní části, směrem ke Kremnické ulici, nalezne místo parkoviště pro návštěvníky Kutné Hory. Uprostřed parku stojící budova se promění v informační centrum společné městu, Středočeskému kraji a Českému muzeu výtvarných umění. Své prostory tu najde i služebna městské policie. Nevzhledná chátrající budova bývalé jízdárny v severním rohu areálu se promění v osobitě architektonicky utvářené ubytovací zařízení.
Takto pojaté „centrum moderního a současného umění“ nemůže být vázáno jen na umístění ve městě zapsaném mezi památky UNESCO či na středočeský region, ale bude od počátku cíleně budovat své vazby k uměleckému dění v celé České republice i ve světě a k partnerským odborným institucím doma a v zahraničí.
Proponovaný program expozic a dalších kulturních a vzdělávacích aktivit, který se rozvine, jak doufáme, již v roce 2009, bude komponován pro různé věkové kategorie i rozmanité kulturní i odborné zájmy návštěvníků. Snahou Českého muzea výtvarných umění v Praze bude motivovat k návštěvě i rodiny s dětmi a mládež.
Četnost českých i zahraničních návštěvníků přijíždějících za památkami Kutné Hory na jedné straně a možnost rozšíření kulturního využití času stráveného v historickém městě i za nepříznivého počasí zhlédnutím interiérů Jezuitské koleje a širokého spektra vhodně laděných expozic na straně druhé vzájemně účelně podporují zájmy místa, regionu i Českého muzea výtvarných umění, a posunou tak Kutnou Horu do pozice evropsky významného centra kultury.
text Ivan Neumann