Psi jsou bez vyznání

Současné výtvarné umění Severního Irska

15.6.2006 - 3.9.2006

Husova ul. 19, Praha 1 - Staré město

"Tak tohle, to nedostanete do žádných historických knih. Psi jsou bez vyznání. Pamatujte si to. Pes není protestant, katolík, žid ani Němec, nic, je jenom pes. Když jsme šli se psem, nedošlo nikdy k žádnému maléru, i když problémy okolo byly pořád. Byli tam lidi z Falls road, byli tam lidi ze Shankjill, všichni šli venčit. A nevím, možná, že se pokoušeli jeden druhého zabít zrovna ten den, kdy jsem tam nebyl, ale když jste šli se psem, nikdy k žádným rozporům nedošlo."
Belfastský taxikář z filmu Miriam de Búrca's "Dogs Have No Religion"

Ian Charlesworth, Miriam de Búrca, John Duncan, Seamus Harahan, Mike Hogg, Conor McFeely, Mary McIntyre, Locky Morris, Darren Murray, Aisling O'Beirn, Peter Richards a Alistair Wilson.

Výstava "Psi jsou bez vyznání" přináší stručný přehled nejnovější kapitoly v umění Severního Irska. Představuje vybraná díla dvanácti současných výtvarných umělců, z nichž deset žije a pracuje v Belfastu a dva ve městě Derry.

Několik nyní v ČMVU v Praze vystavujících autorů se účastnilo úspěšné severoirské výstavy "Povaha věcí" na 51. Benátském bienále v roce 2005, jejímž kurátorem byl Hugh Mulholland, což byla událost, která předznamenala náhlý vzestup Severního Irska na mezinárodní úrovni.

Základní téma, které se opakovaně objevuje v tvorbě těchto umělců, je pokus o definici vlastní identity na území, kde je místo dříve pěstované náklonnosti nyní podporována proměnlivost a odcizení. Přehled vystavených děl umělců většinou mladší generace, dává českým divákům možnost získat ucelenější představu o rozmanité a dynamicky se vyvíjející severoirské umělecké scéně. Také umožňuje lépe pochopit tamější složitou společnost, která bývá často popisována jako "ultra-banální, absurdní a potenciálně nebezpečná".

V posledních letech, po otevření hranic v Evropě, se lidé začali dozvídat mnohem víc o tom, jak žijí jejich sousedé. Severní Irsko však ještě stále zůstává do značné míry předmětem stereotypních domněnek, často založených na jednostranných a omezených zprávách z médií. Bez přímého kontaktu není možné si o životě a kultuře v Severním Irsku vytvořit komplexnější představu. Specifický a v mnohém velmi problematický charakter této oblasti probouzí celou řadu naléhavých a obecně platných otázek, týkajících se lidské identity ve stále se měnícím post-industriálním světě, v němž se význam z historického pohledu vzdálených společensko-geografických pojmů jako "centrum" a "okraj" stále více prolíná a stírá. V Severním Irsku se objevují pokusy o nový přístup k výtvarnému umění ve snaze oprostit se od předchozího pojetí lyrického spojení s krajinou, které získalo v sedmdesátých a osmdesátých letech velmi silný politický nádech.