Karen LaMonte

Vanitas (v rámci výstavního cyklu Alternativy)

15.12.2004 - 20.2.2005

Husova ul. 19 - 21, románské sklepení, Praha 1 - Staré město

Autorka již několik let žije a tvoří v Praze, studovala zde na Vysoké škole umělecko-průmyslové u profesora Kopeckého. Do Čech, zemi sklářství zaslíbené, přišla s cílem, naučit se zde pracovat novými sklářskými technikami. Cíl se jí daří plnit a Karen LaMonte se postupně stává známou a ceněnou sklářskou výtvarnicí. Paradoxně zatím mimo Českou republiku.

LaMonte vystavuje především v USA a v západní Evropě, kde je také zastoupena ve významných sbírkách.

Výstava nazvaná Vanitas je tedy její první výstavou v České republice. V tajemných románských podzemních prostorách starého měšťanského domu bude vystaven soubor v podstatě sochařských prací z litého skla. Bezpochyby nejvýraznějšími díly výstavy jsou odlitky lidských těl a oděvů. Sochy jsou tedy v lidské životní velikosti. (Není jistě bez zajímavosti, že jenom chladnutí litých bloků v tavicích pecích trvá 40 dní).

Při podrobnější prohlídce si divák poopravuje svůj prvotní dojem. Lidská těla jsou zaznamenána pouze v otisku, jsou tedy negativní. Jsou pouhým otvorem. A to ještě tam, kde je utváří šaty, ona druhá kůže civilizovaných bytostí. Ale i šaty jsou jen otiskem, takže ačkoli se zdá, že díky průhlednému materiálu vidíme vše, vidíme vlastně pouze zhmotnělý meziprostor mezi oděvem a tělem. Iluze těla je jenom tam, kde přiléhá k oděvu, což podtrhuje antikizující vzhled torzálních soch. Tento antický dojem ještě zvyšuje užívání drapérií. Karen LaMonte ráda sama vybírá svým sochám šaty - róby, často vyjadřující vznešenost a bohatství. Tím umocňuje kontrast mezi marnivostí a marností. Ale mnohavýznamová mluva drapérie naskýtá i jiné možnosti výrazových interpretací.

Další částí výstavy jsou zrcadla. Zachycují mihotavé portréty, zaznamenané reflexy obličejů, které se vynořují pouze pod určitým úhlem. Nabízí nám znepokojivý odraz - v zrcadle se objevují obrazy cizích lidí, často osob psychicky komplikovaných. Zrcadla nám tak nastavují obraz, který vstupuje mezi nás a naší představu o sobě samých.