Barevný svět Otakara Nejedlého

30.6.2005 - 4.9.2005

Husova ul. 19 - 21, Praha 1 - Staré Město

Velmi početné dílo autora bylo v Praze ve větším celku představeno veřejnosti naposled v roce 1974, shodou okolností ve stejných výstavních prostorách tehdejší Středočeské galerie. Právě zmíněné prostory, vzhledem ke své kapacitě nedovolují koncipovat výstavu tak, aby byla vystavena všechna díla, která by návštěvníky seznámila podrobně s důležitými periodami Nejedlého tvorby.

Toto omezení tentokrát vyvažuje skutečnost, že organizátoři společně s podnikatelským subjektem, který je zároveň sběratelem díla autora našli společnou cestu, jejímž cílem bylo vydání rozsáhlé monografie seznamující s Nejedlého tvůrčími a životními peripetiemi. Veřejnost tak bude mít možnost se s ní seznámit přímo v muzeu, ale také na knižním trhu.

Otakar Nejedlý se narodil v roce 1883 v Roudnici nad Labem. Na své mládí vzpomínal v knize Dětství a chlapectví na Podřipsku. V letech 1898 - 1901 studoval na soukromé malířské škole Ferdinanda Engelmüllera, žáka Julia Mařáka. V roce 1904 se stal členem SVU Mánes. V letech 1904 - 1905 maloval v Kameničkách s Antonínem Slavíčkem.

Důležitým mezníkem jeho tvůrčího života se stala v roce 1909 cesta na Cejlon spolu s malířem Jaroslavem Hněvkovským a posléze do Indie, kde oba setrvali až do roku 1911. V roce 1914 po návratu z cest prožil ve své tvorbě na krátko kubistické období.

V roce 1919 byl vyslán spolu s malířem Vincencem Benešem na bojiště I. světové války do Francie, aby namaloval místa, kde bojovali čeští legionáři. Od roku 1920 - 1925 zajížděl každoročně tvořit na Dalmácii, do Itálie a Francie.

V roce 1925 byl jmenován profesorem krajinářské školy na Akademii výtvarných umění v Praze. Od této chvíle se začala odvíjet jeho pedagogická kariéra, která se pro adepty krajinomalby v Čechách stala nezapomenutelnou legendou. Nejedlý se osvědčil nejen jako výtečný učitel, ale zároveň jako příklad vzácného charakteru, kterému nechyběl smysl pro humor.

Od ranných uměleckých začátků se pohyboval v pražských bohémských kruzích a ve vzpomínkách pamětníků zůstal jako "Oťas", umělecká individualita zasluhující obdiv a úctu. Ve dvacátých letech začal malovat v intencích neoklasicismu, který rozvíjel i později, až do osobité malířské polohy oslavující českou krajinu. Pravidelné zájezdy se školou na Korsiku, do Francie, Itálie a na Dalmácii v letech 1925 - 1939 se v jeho tvorbě a pedagogických aktivitách staly nezapomenutelnými událostmi. Otakar Nejedlý v závěru své tvorby zůstal věren svému přesvědčení o poslání malíře - krajináře, rezignoval již v mládí na nastupující dobové modernistické trendy.

Zemřel v roce 1957 a byl pochován v Roudnici nad Labem.