Folklorismy v českém výtvarném umění XX. století

30.6.2004 - 19.4.2004

Husova ul. 19 - 21, Praha 1 - Staré Město

Myšlenka na uspořádání výstavy českého výtvarného umění 20. století, které se inspirovalo lidovou kulturou, vznikla na půdě ČMVU již před polovinou 90. let. Podnítily ji tehdy aktuální tendence výtvarného umění, související s doznívajícími postmoderními návraty do minulosti, k mytologiím, k exotickým námětům, ale také k inspiracím tradiční lidovou kulturou.

Tyto návraty ke kořenům vyvolaly potřebu zpětné reflexe celého mnohovrstevnatého proudu, který sehrál v dějinách českého výtvarného umění 20. století nezanedbatelnou roli. Lidová kultura vytváří v našem dějinném kontextu - na rozdíl od řady zemí s nepřerušovanou historií státnosti - fundamentální bázi, k níž se společnost vždy znovu navrací jako ke zdroji obnovitelnosti historické kontinuity. Ohlasové umění mělo v dějinách 20. století mnoho podob, které spoluurčovalo jejich sociálně a kulturně historické zázemí.

Folklorismy se vynořovaly v dobových vlnách. Na přelomu 19. a 20. století, v době kolem Národopisné výstavy českoslovanské a po ní, stejně jako ve dvacátých letech a v letech padesátých vykazovalo řadu rysů, charakteristických pro vytváření výtvarného stylu či životního slohu Zasahovalo do sféry architektury, volného i užitého umění, do celého způsobu života, včetně způsobu odívání. Přestože v dalších vývojových etapách již nelze mluvit o tak komplexních jevech, lze v nich vystopovat řadu společných rysů, které nám dovolují přemýšlet nejen o silných individuálních gestech, ale také o výrazné dobové tendenci.

Expozice a katalog výstavy sledují fenomén folklorismu na příkladech z oblasti volného a užitého umění a architektury od přelomu 19. a 20. století přes národní sloh z první poloviny dvacátých let, modernistické varianty folklorismu v meziválečném umění, ohlasy lidového umění ve čtyřicátých a padesátých letech či příklady v moderním poválečném umění až po současné podoby folklorismu v umění posledního desetiletí.

Diváci se tak na výstavě setkají mimo jiné se jmény Dušana Jurkoviče, Joži Uprky, Bohumíra Jaroňka, Miloše Jiránka, Jaroslava Špillara, Václava Špály, Josefa Čapka, Pavla Janáka, Františka Kysely, Antonína Procházky, Emila Filly, Antonína Strnadela, Karla Svolinského, Jiřího Trnky, Františka Hudečka, Vladislava a Idy Vaculkových, Vladimíra Vašíčka, Jiřího Beránka, Jana Ambrůze, Petra Kvíčaly, Davida Medka a Zdeňka Hally.

Výstavu doprovází rozsáhlý dvoujazyčný katalog s obrazovým doprovodem se studií etnografa prof. Richarda Jeřábka, zasvěcenou tématu geneze fenoménu folklorismu v evropských souvislostech a s texty věnovanými problematice folklorismů ve volném umění (Alena Potůčková), v umění užitém (Alena Křížová) a v architektuře (Ladislava Horňáková).

Výstavu doplňuje promítání kolekce dokumentárních filmů z vlastní tvorby a z archivu Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě, které se vztahují k tématu lidové kultury či folklorismu.