Laureáti 3. mezinárodního trienále grafiky Praha 2001

IV. Mezinárodní trienále grafiky Praha 2004

5.10.2004 - 28.11.2004

Husova ul. 19 - 21, Praha 1 Staré Město

Je už v tradici pražského Trienále, že jde o přehlídku vymezenou určitým tématem.

To minulé v roce 2001 se zabývalo přesahy grafiky mimo její tradiční oblast do intermediálních poloh instalace, počítačové tvorby či videa, kde vznikají radikálně nová výtvarná řešení a možnosti zkoumání současného světa. V jistém smyslu to symbolicky korespondovalo s prvním rokem nového milénia a s razantním nástupem nových technologií, jak to poslední desetiletí pociťujeme ve všech oblastech života a koneckonců i ve výtvarném umění.

Na výstavě v Českém muzeu výtvarných umění se představí šest oceněných výtvarnic tohoto ročníku: Ingrid Ledent (1955, Belgie), Maria Bonomi (1935, Brazílie), Diane Samuels (1948, USA), Jana Šindelová (1970, Česká republika), Annu Vertanen (1960, Finsko) a Mirjana Vodopija (1963, Chorvatsko).

Letos naopak bylo záměrně zvoleno téma v jistém smyslu přímo opačné, dané nikoliv obsahem, nýbrž technikou, a sice tiskem z lina, "nejmodernější v rámci klasických technik" (R. Wohlmuth). K účasti jsme vyzvali více než sto grafiků z celého světa, účast nakonec přijalo 69 grafiků, z toho 15 z České republiky.

Tisk z lina, který patří k technikám z výšky (tj. otiskuje se plocha lina, která na matrici zbude po odrytí), je nedílně spjat s vývojem moderního umění 20. století. První umělecké pokusy s tímto materiálem se objevují těsně před rokem r. 1905 v prostředí avantgardní drážďanské skupiny Die Brücke, zhruba v téže době s ním u nás experimentoval Vojtěch Preissig, později se mu věnoval zejména Josef Čapek, který tuto techniku používal pro své proslulé návrhy obálek.

V šedesátých letech 20. st. se razantně změnil materiál - samotné lino, vynalezené v 60. letech 19. st. v Anglii jako podlahová krytina na bázi korku, lněného oleje a pryskyřice, bylo vytlačeno umělohmotnou náhražkou z PVC. Zůstaly však základní vlastnosti matrice - hmota lina je hladká bez jakékoliv textury, která by se uplatňovala při tisku, lze do ní velmi snadno rýt a koneckonců je důležité i to, že jde o materiál snadno dostupný.

Tak jako na PVC (byť nemá nic společného s látkou, která se latinsky nazývá linum oleum, tj. lněný olej) přešel název linoleum, tak také grafické technice zůstalo tradiční označení linoryt. V současné době jde o techniku rozšířenou na celém světě, otevřenou téměř všem typům výrazu - od fotorealismu, přes expresivní stylizace až po projevy zcela abstraktní. Důležitým aspektem je také to, že je velmi oblíbená ve výtvarném školství - asi každý z nás si ji měl možnost osobně vyzkoušet. V Čechách ji v poslední době proslavil Michal Cihlář, autor vizuálního stylu pražské ZOO. O její popularitě svědčí i to, že v rámci ceny Grafika roku se uděluje speciální ocenění za lino. V české republice se této technice věnuje Galerie Klatovy / Klenová, která buduje specializovanou kolekci a zároveň na Klenové pořádá mezinárodní sympozium linorytu, které letos proběhne na začátku listopadu jako jedna z doprovodných akcí trienále.

6. listopadu se v Mánesu uskuteční prezentace grafik, které vznikly v rámci letošního sympozia. Rohová místnost Mánesa, otevřená velkou prosklenou stěnou do nábřeží, bude vyhrazena tématu "jak se dělá linoryt". Budou zde vystaveny matrice od různých grafiků, zastoupených na výstavě, dále zde bude umístěn tiskařský lis, na němž bude v průběhu výstavy několik autorů ukazovat, jak oni přistupují k této technice. Vznikne tak jedinečná příležitost nahlédnout do zákulisí tvorby. Výtvarníci budou zároveň k dispozici návštěvníkům, kteří si s nimi budou moci popovídat, popřípadě si přímo nějakou grafiku koupit.