Proměny člověka

Figurativní motivy ze sbírek kresby a grafiky ČMVU v Praze 1892-1951

25.10.2003 - 16.11.2003

Galeria BWA, Bielsko-Biała, Poland

Jako ukázka tématického výběru kresby a grafiky ze sbírek Českého muzea výtvarných umění v Praze si tato výstava neklade za cíl představit vyčerpávající ani panoramatický přehled české výtvarné scény během období 1892-1951. V několika vymezených kapitolách se však snaží v obrysech zmapovat určité klíčové etapy vývoje ve smyslu tvůrčího stylu a obsahu a zároveň stručně nastínit povahu samotných sbírek kresby a grafiky ČMVU. Práce prezentované na této výstavě pocházejí nejen z oblasti "volné" tvorby, ale také z oblasti ilustrační, která, ač považována za "druhotnou" tvůrčí disciplínu, poskytuje možnost nahlédnout do širších kulturních a společenských souvislostí dobového českého prostředí, zejména u pohádkových témat na začátku 20. století a satirické tvorby během 20. let 20. století. Prostřednictvím komorní výtvarné řeči umění na papíře se tato výstava snaží seznámit diváka s proměnlivým způsobem, kterým umělci zpředmětňovali vlastní situaci i společnost kolem sebe, a to během historického období, které se stalo svědkem převratů ve všech ohledech lidského života. V souvislostech mezi těmito pracemi se postupně vyjevuje výmluvná kronika člověka v moderní éře - stále se měnící způsoby vnímání jednotlivce, který se nachází nejen na "věčné" křižovatce střední Evropy, ale i na prahu nové éry.


Koncepce výstavy se skládá z následujících kapitol:

1. 'Balada každodennosti' 90. let 19. století - 10. let 20. století Lyrické sebevnímání měšťanstva v době rychlé industrializace společnosti. Luděk Marold, T.F. Šimon, Karel Špillar, Max Švabinský

2. 'Mytické zobrazování člověka' 90. let 19. století - 20. let 20. století a) Metafora secesní pohádky. Maxmilián Pirner, Karel Špillar, Alfons Mucha, Vojtěch Preissig, František Kupka b) Český pozdní symbolismus. František Bílek, František Kobliha, Jan Konůpek, Josef Váchal

3. 'Figura jako experiment' 10. let 20. století - 20. let 20. století Evropské modernistické '-ismy' ve své české (především 'Kubo-expresionistické') interpretaci. Josef Čapek, Bohuslav Reynek, Otto Gutfreund, Vincenc Beneš, Antonín Procházka, Vlastislav Hofman, Zdenek Rykr, Václav Špála, Jan Zrzavý

4. 'Člověk ve společnosti' 20. let 20. století - 30. let 20. století a) Během 20. let 20. století se nově založená československá republika stala svědkem rozmachu demokratických hodnot a pluralistické společnosti. Idylické kavárenské výjevy však ostře kontrastují s drsnou existencí nejchudších vrstev. Miloslav Holý, Josef Čapek, Otakar Mrkvička, Zdeněk Kratochvíl, Václav Hejna, Josef Šíma, Pravoslav Kotík, Lev Šimák, Adolf Hoffmeister b) Během 30. let 20. století se rýsuje blížící se hrozba československé demokracii, svobodě a humanismu při nástupu totalitních režimu jinde v Evropě. Výrazným výtvarným motivem se stává lidská zranitelnost. Emil Filla, Jindřich Štyrský, František Janoušek, Vladimír Sychra

5. 'Křehká existence moderního člověka' 40. let 20. století Během druhé světové války se stává městské prostředí všeobjímající metaforou existence moderního člověka. a) Pojetí "městského folkloru" se výrazně prosazuje ve výtvarné řeči, zejména např. ve tvorbě Skupiny 42: František Hudeček, František Gross, Jan Smetana, Jan Kotík, Kamil Lhoták, Karel Souček b) Zraněná či ukřižovaná figura symbolizuje lidské trpení ale i zároveň naději znovuzrození. Jan Bauch, Josef Liesler c) Existenciální témata zkoumají temné, ale i smyslné stránky člověka během této nejisté doby. Alén Diviš, František Tichý, Bohdan Lacina, Karel Černý, Josef Istler